Milé prekvapenie. Od autora je to moja premiéra. Musím povedať, že som sa miestami bál, lebo téma cestovania časom nie je vôbec jednoduchá. Brezina si bral príklad z knihy Stroj času od H. G. Wellsa. Veľa podobného, dokonca sa s tým v knihe ani netají. Samotný príbeh je vtipný, niekedy ma uspával, ale potom, ako začal postupne cestovať späť do minulosti, tak to začínalo naberať celkom dobrý spád. Ukončenie ma tiež prekvapilo. Myslel som si, že to bude len jednodielna jednohubka, ale autor nechal otvorený koniec. Dúfajme, že sa autor ešte vráti k Dušanovi Hofírekovi.

Na knihu jsem narazila díky Otravnému pondělí Tomáše Martona, kdy zpovídal autora Michala Březinu. Námětem knihy jsou cesty časem - tajná mise Dušana Hofírka pracujícího pro armádu, respektive pro tajné oddělení Post finem. No, přiznejme si, že Hofírek není nejostřejší tužka v penále, ale když se jiní z minulosti nevrací a na vině je zřejmě jejich vysoké IQ, tak Hofírek je pro tento úkol nejvhodnějším materiálem. Je to psáno z pohledu hlavního hrdiny, jeho úvahy máme jako na dlani, prostě bžunda. Když zvládne vyslání do r. 1962 a poněkud zasáhne do natáčení indiánky na Plitvických jezerech, ale hlavně se vrátí vcelku, je mu svěřena mise do r. 1334 do centra středověké Prahy. A tam dojde k setkání Hofírka a Blanky Zvaloá a Hofírek si připíše další zářez. No a od té chvíle už nic není jako dřív... Výborná vtipná knížka!